Porovnání lyžařské techniky na sněhu, na trávě a na bruslích
Na téma travní lyžování a srovnání s alpským jsem toho letos na alpských závodech namluvil poměrně dost. Na rovinu musím říct, že názory většiny zimních trenérů se liší od názorů "travařů". I když i to se díky dobrým výsledkům travařů v zimě mění. Pokud budu mluvit sám za sebe, loni jsem natrénoval 3 dny ve slalomu, 2 dny obřího slalomu. Letos ještě méně a ke všemu na rovině na Kaprunu v listopadu. I tak mi to stačilo, abych si letos během čtyř startů na Pradědu vyjel 59-64 FIS bodů ve slalomu. A i další co jezdí na trávě se stále zlepšují i na sněhu. Takže provázanost tu jistě je. Jak na sněhu, tak na trávě je potřeba oblouky krojit čistě a nesmýkat, rovněž je potřeba dobře využívat práce s těžištěm. To vše a ještě jistota z natrénovaných bran v létě dle mého názoru hraje kladnou roli na zimních výsledcích.
Při srovnání travního lyžování a inline bruslí je právě travní lyžování ideální tréninkovou pomůckou na zimu. I když i na bruslích je potřeba vhodně pracovat s těžištěm stejně jako na trávě, negativním tréninkovým prvkem je trochu odlišné zatáčení. Při zatáčení na inline bruslích dochází k tlaku do spodní brusle (hrany) velmi pozdě, nebo vrcholu často až na konci oblouku. Jezdci na inline bruslích tak často trpí problémem „jízda obloukem na dvakrát“.
